TOP-Students™ logo

Kurz o anglických kondicionálech - Příprava na TOEIC®

Učitel z top-students.com vysvětluje anglické kondicionály na tabuli křídou. Tento kurz je specializovaný TOEIC® kurz navržený pro excelentní výsledky v TOEIC® testu.

Kondicionály v angličtině slouží k vyjádření situací a jejich následků. V testu TOEIC® se objevují velmi často, protože odrážejí jak fakta, pravděpodobnosti, tak i hypotézy. Tento kurz podrobně rozebírá různé typy kondicionálů, jejich strukturu, použití a nuance.

Co je vlastně podmínková věta?

Jak už jsme uvedli v úvodu, podmínková věta je věta, která umožňuje vyjádřit podmínku. Skládá se ze dvou částí:

Obecná struktura této věty je tedy: „If + podmínka, výsledek

Obě části lze zaměnit bez změny významu, ale v takovém případě není nutná čárka:

V angličtině existuje 5 typů kondicionálů:

  1. Zero-conditional
  2. First-conditional
  3. Second-conditional
  4. Third-conditional
  5. Mixed-conditional

V závislosti na kontextu děje, jeho čase, pravděpodobnosti apod. zvolíme ten správný typ kondicionálu. V následujících sekcích si je všechny podrobně rozebereme.

1. Zero-conditional

Zero-conditional vyjadřuje obecná fakta, univerzální pravdy nebo předvídatelné výsledky. Často se používá při hovoru o vědě, pravidlech nebo návycích.

Pro tvorbu zero-conditional použijeme následující strukturu:


If + present simple, present simple.

Pokud chcete poznat zero-conditional, stačí nahraditif“ za „every time“. Tato forma totiž vyjadřuje obecnou pravdu, takže podmínka je vždy platná.

2. First-conditional

First-conditional vyjadřuje možné nebo pravděpodobné události v budoucnosti. Používá se tehdy, když je podmínka realistická.

Pro tvorbu first-conditional použijeme tuto strukturu:


If + present simple, will + infinitiv slovesa.

Můžete si přečíst náš kurz o present simple, kde se dozvíte, jak tvořit present simple.

A. Žádné „will“ za „if“

Jak už jsme si řekli v kurzu o budoucím čase (dostupný zde), pokud věta začíná „if“, nelze použít „will“ ve stejné části věty:

❌ If I will go to London, I will visit Big Ben.
✅ If I go to London, I will visit Big Ben.

B. First-conditional se „should“ místo „if“ ve formálních kontextech

U first-conditional je možné nahradit „if“ za „should“ v formálních situacích. Použití „should“ značí, že událost je pravděpodobná, ale pořád hypotetická.

3. Zero-conditional a first-conditional, zvláštnosti

Zero-conditional a first-conditional jsou v angličtině nejčastěji používané, protože vyjadřují realistické situace nebo obecné pravdy. Existuje však několik zvláštností a nuancí v jejich použití.

A. Použití jiných slovesných tvarů v „main clause“ u zero- a first-conditional

A.a. Použití modálních sloves v „main clause“

U zero-conditional a first-conditional lze „will“ nahradit modálními slovesy jako „can“, „may“, „might“ nebo „should“ pro vyjádření různých nuancí.

A.b. Použití imperativu v „main clause“

U zero-conditional a first-conditional lze v hlavní větě použít imperativ k vydávání pokynů nebo rozkazů. Takové věty jsou přímější.

B. U zero- a first-conditional lze použít i jiné časy v „if clause“

B.a. Nahrazení present simple za present perfect v „if clause“

Pro zdůraznění, že akce je dokončena před budoucím důsledkem, lze v podmínkové větě použít present perfect. Tím se klade důraz na to, že podmínka závisí na již uskutečněné akci.

B.b. Nahrazení present simple za present continuous v „if clause“

Present continuous v podmínkové větě se používá pro právě probíhající nebo dočasnou akci. Umožňuje vyjádřit podmínky závislé na aktuální situaci.

C. U zero- a first-conditional můžeme nahradit „if“ dalšími výrazy

C.a. Nahrazení „if“ za „when“

U zero-conditional a first-conditional lze použít místo „if“ výraz „when“ k uvedení podmínky (nebo momentu, kdy dojde k ději).

Je však třeba dávat pozor, protože záměna „if“ za „when“ může změnit význam věty:

C.b. Nahrazení „if“ za „unless“ pro vyjádření „if not“

V zero-conditional a first-conditional lze „if“ nahradit výrazem „unless“ pro vyjádření záporné podmínky. „Unless“ znamená „pokud ne“ a plní obdobnou funkci jako „if not“, jen je stručnější.

Důležité body

C.c. Nahrazení „if“ za „if and only if“

V zero-conditional a first-conditional lze „if“ nahradit výrazy jako „so long as“, „as long as“, „on condition that“ a „providing“ / „provided that“, které ukazují na přísnou nebo specifickou podmínku. Tyto alternativy zdůrazňují nezbytnost podmínky.

C.d. Nahrazení „if“ za „so that“ nebo „in case“

V některých kontextech lze „if“ nahradit „so that“ (aby) nebo „in case“ (pro případ že) pro vyjádření účelu či opatrnosti:

C.e. Další výrazy nahrazující „if“

Zde jsou další výrazy, které lze použít místo „if“ u zero-conditional a first-conditional. Patří sem:

4. Second-conditional

Second conditional popisuje hypotetické situace nebo málo pravděpodobné děje v přítomnosti nebo budoucnosti. Používá se také pro rady a představování si nereálných scénářů.

Pro tvorbu second conditional použijeme tuto strukturu:


If + minulý čas (past simple), would ('d) + základní tvar slovesa (infinitiv).

Příklad k popisu nepravděpodobné nebo nereálné situace v přítomnosti:

V tomto příkladu auto nemám, jde o hypotézu, která odporuje mé současné situaci.

Příklad k popisu nepravděpodobné nebo nereálné situace v budoucnosti:

Zde je „vyhrát v loterii“ považováno za velmi nepravděpodobné, proto použijeme second conditional.

Dávejte pozor, nikdy nedáváme „would“ do if-statement!

✅ If I had a car, I would drive to work every day.
❌ If I’d have a car, I would drive to work every day.

Více o tvorbě minulého času najdete v našem kurzu o past simple.

A. Nahrazení „would“ za „could“ nebo „might“

U second conditional lze „would“ nahradit „could“ nebo „might“ pro vyjádření různých nuancí:

B. „If I were“ místo „If I was“

V second conditional se používá „were“ pro všechny osoby (včetně „I“, „he“, „she“, „it“) místo „was“, protože to vyjadřuje hypotetickou povahu věty.

Použití „were“ je považováno za správné ve formálních nebo psaných hypotetických větách. V běžné mluvě se někdy objeví „If I was“, ale není to tak vhodné.

Shrnuto: „If I were“ je standardní doporučená forma v second conditional, obzvlášť v akademickém nebo formálním kontextu.

C. Vyjádření preference u first- a second-conditional pomocí „rather“

„Rather“ lze použít u first conditional i second conditional pro vyjádření preference mezi dvěma možnostmi.

D. Použití „wish“ v second conditional

V second conditional lze použít „wish“ k vyjádření přání nebo lítosti ohledně současných nebo budoucích nereálných situací. Po „wish“ následuje past simple nebo could.

Po wish nikdy nedáváme modální sloveso, protože wish už je modal. Používáme hned past simple. ❌ I wish I would have more time.
✅ I wish I had more time.

Více o modalu wish najdete v našem kurzu o modálních slovesech.

5. First- a second-conditional, zvláštnosti

A. Vyjádření nezbytné podmínky s „be to“ ve first- a second-conditional

Výraz „be to“ se používá ve first conditional a second conditional pro vyjádření podmínky, která musí být nutně splněna, aby nastal hlavní děj. Dodává větě formální nebo autoritativní tón.

B. Jak vybrat mezi first- a second-conditional?

Volba mezi first-conditional a second-conditional závisí na pravděpodobnosti nebo reálnosti situace:

6. Third-conditional

Third-conditional hovoří o hypotetických situacích v minulosti, často slouží k vyjádření lítosti nad minulostí. Popisuje události, které se nestaly a jejich představované důsledky. Zapamatujte si, že third-conditional se používá pouze pro nereálné nebo předstírané minulé děje.

Pro tvorbu third-conditional použijeme tuto strukturu:


If + past perfect, would have + příčestí minulé (past participle).

Více informací najdete v našem kurzu o past perfect.


Dávejte pozor, stejně jako u second-conditional, nikdy nedáváme „would“ do if-statement!

✅ If she had worked harder, she would have succeeded.
❌ If she would have worked harder, she would have succeeded.

A. Nahrazení „would“ za „could“ nebo „might“

U third-conditional lze „would“ nahradit „could“ nebo „might“ pro vyjádření různých nuancí:

B. Použití „wish“ v third-conditional

U third-conditional lze použít „wish“ k vyjádření lítosti nad minulými událostmi, které neproběhly podle přání. Po „wish“ následuje past perfect, což značí, že si představujeme jinou minulost.

Po wish nikdy nedáváme modal, protože wish je už modal. Používáme hned past simple. ❌ I wish I would have studied harder
✅ I wish I had studied harder.

Více o modálu wish najdete v našem kurzu o modálních slovesech.

7. Mixed-conditional

Mixed conditionals kombinují prvky second conditional a third conditional. Používají se k vyjádření situací, kdy má minulá akce dopad na současnost, nebo naopak.

Pro tvorbu mixed-conditional použijeme tuto strukturu:


If + past perfect, would + základní tvar slovesa (infinitiv).

Závěr

Shrnuto, kondicionály jsou nesmírně důležité pro vyjadřování složitých myšlenek, hypotéz, pravděpodobností či lítosti. Jsou všudypřítomné jak v testu TOEIC®, tak v běžném životě, takže jejich zvládnutí ti umožní lépe komunikovat a být přesnější. S troškou praxe je budeš umět používat v různých situacích, ať už v práci nebo v osobním životě!

Další kurzy k přípravě na TOEIC®

Splň svůj TOEIC®!
TOEIC® je hlavně o tréninku!
Abychom ti pomohli splnit tvůj TOEIC®, nabízíme ti naši tréninkovou platformu, neváhej se zaregistrovat a stát se neporazitelným!
Zaregistruj se na