Kurz o přímé a nepřímé řeči v angličtině - Příprava na TOEIC®
Přímá řeč a nepřímá řeč (v angličtině reported speech) jsou dva způsoby, jak převyprávět slova někoho jiného.
- Přímá řeč znamená, že opakujeme slova někoho jiného přesně tak, jak byla řečena, obvykle s použitím uvozovek.
- Nepřímá řeč znamená, že přenášíme myšlenku sdělení, aniž bychom nutně použili stejná slova.
Tento kurz si klade za cíl vysvětlit tyto dva způsoby sdělení v angličtině, ilustrovat jejich rozdíly a představit základní pravidla pro převod přímé řeči do nepřímé.
Přímá řeč (Direct Speech)
Přímá řeč v angličtině znamená, že přenášíme přesná slova mluvčího. Poznáme ji obvykle uvozovkami.
- John řekl: "I'm going to the store."
- Zeptala se: “Are you coming with me?”
Charakteristiky přímé řeči
- Použití uvozovek: Přímá řeč je v angličtině uváděna v uvozovkách: “...”
- Dodržení interpunkce: Znaky interpunkce (tečka, čárka, otazník...) jsou většinou uvnitř uvozovek.
- Možné převrácení slovosledu u otázek: “Are you coming with me?”
- Slovesné časy: Slovesné časy v přímé řeči zůstávají stejné, jak byly řečeny mluvčím.
Nepřímá řeč (Indirect Speech nebo Reported Speech)
Nepřímá řeč (nebo také přenesená) umožňuje předat slova někoho jiného, aniž bychom je citovali doslovně. Tento typ řeči se vyznačuje absencí uvozovek a většinou vyžaduje úpravu zájmen, slovesných časů a časových nebo místních výrazů.
- Přímá řeč: Mary said, “I love reading books.”
- Nepřímá řeč: Mary said that she loved reading books.
Obecně nepřímá řeč umožňuje:
- Shrnout nebo zprostředkovat podstatu sdělení.
- Vyhnout se doslovnému opakování slov.
- Přirozeně začlenit řečené do vyprávění.
V další části si ukážeme, jak převádět věty z přímé řeči do nepřímé.
Převod přímé řeči do nepřímé
Při převodu z přímé řeči do nepřímé v angličtině je zpravidla třeba upravit:
- Úvodní sloveso (například said, told, asked atd.).
- Osobní zájmena (I, you, we...), aby odpovídala novému pohledu.
- Slovesný čas (tzv. backshift, což znamená posunout čas zpět).
- Časové a místní výrazy (now, today, tomorrow...).
Krok 1: Změny zájmen
Osobní zájmena se přizpůsobují podle toho, kdo slova převypráví:
| Přímá řeč | Nepřímá řeč | Příklad |
|---|---|---|
| "I" | he / she (podle toho, o kom je řeč) | I am hungry. → He said he was hungry. |
| "we" | they | We need more time. → They said they needed more time. |
| "you" | I / we (nebo he/she/they, podle kontextu a mluvčího) | You should come with me. → She told me I should come with her. (nebo) He told us we should go with him. |
Krok 2: Změny slovesných časů
V angličtině, když převádíme řeč ze současnosti, obvykle ji převedeme do minulosti, hlavně když úvodní sloveso je v minulém čase (said, told...). Zde je přehled změn časů, což se anglicky označuje jako backshift:
| Přímá řeč (čas) | Nepřímá řeč (čas) | Příklad |
|---|---|---|
| Přítomný čas prostý | Minulý čas prostý - Past Simple | I play football. → He said he played football. |
| Přítomný čas průběhový | Minulý čas průběhový - Past Continuous | I am playing football. → He said he was playing football. |
| Předpřítomný čas | Předminulý čas - Past Perfect | I have played football. → He said he had played football. |
| Minulý čas prostý - Past Simple | Předminulý čas - Past Perfect | I played football. → He said he had played football. |
| Minulý čas průběhový - Past Continuous | Předminulý průběhový čas - Past Perfect Continuous | I was playing football. → He said he had been playing football. |
| Budoucí čas s will | Podmiňovací způsob s would | I will play football tomorrow. → He said he would play football the next day. |
| Modální slovesa: can / could | Modální slovesa: could | I can play football. → He said he could play football. |
| Modální slovesa: may / might | Modální slovesa: might | I may play football. → He said he might play football. |
| Modální sloveso: must | Modální sloveso: had to | I must play football. → He said he must play football. |
Výjimky a zvláštní případy
- Pokud situace je stále pravdivá (obecná pravda či stále platné situace), můžeme ponechat přítomný čas.
- Přímá řeč: The teacher said, "The earth revolves around the sun."
- Nepřímá řeč: The teacher said (that) the earth revolves around the sun.
- Jestliže úvodní sloveso je v přítomném čase (she says, he tells us), čas zůstává stejný.
- Přímá řeč: "I have a new car."
- Nepřímá řeč: She says she has a new car.
- Modální slovesa could, might, should, would a ought to zůstávají nezměněná v nepřímé řeči.
- Přímá řeč: "I could play better."
- Nepřímá řeč: He said he could play better.
Krok 3: Změny příslovcí času a místa
Při převodu na nepřímou řeč je často nutné upravit příslovce a výrazy času nebo místa:
| Přímá řeč | Nepřímá řeč | Příklad |
|---|---|---|
| now | then, at that time | I am studying now. → He said he was studying then. |
| today | that day | I have an exam today. → She said she had an exam that day. |
| yesterday | the day before, the previous day | I saw him yesterday. → He said he had seen him the day before. |
| tomorrow | the next day, the following day | I will call you tomorrow. → She said she would call me the next day. |
| last week/month/year | the previous week/month/year | I went to Paris last year. → He said he had gone to Paris the previous year. |
| next week/month/year | the following week/month/year | We will start the project next week. → They said they would start the project the following week. |
| here | there | I am staying here. → She said she was staying there. |
| this | that | I like this book. → He said he liked that book. |
| these | those | I bought these shoes. → She said she had bought those shoes. |
| ago | before | I met her two years ago. → He said he had met her two years before. |
Úvodní slovesa (reporting verbs)
Obvykle pro tvorbu nepřímé nebo přímé řeči používáme úvodní sloveso „say“.
Existují však i další slovesa, která jsou uvedena v tabulce níže. Dále uvádíme, jak je tvoříme, protože některá slovesa jsou následována infinitivem, jiná gerundiem...
| Úvodní sloveso | Následující struktura | Příklad |
|---|---|---|
| to tell | přímý předmět + infinitiv | She told me to finish my homework. |
| to ask | přímý předmět + infinitiv | He asked her to help him. |
| to advise | přímý předmět + infinitiv | The doctor advised me to rest for a few days. |
| to warn | přímý předmět + infinitiv | She warned us not to go into the forest. |
| to suggest | gerundium (-ing form) | He suggested going to the park. |
| to explain | „that“ + věta | She explained that she couldn’t attend the meeting. |
| to say | „that“ + věta | He said that he would arrive late. |
| to recommend | gerundium (-ing form) | They recommended taking the earlier train. |
| to insist | gerundium (-ing form) nebo „that“ | She insisted on coming with us. She insisted that we leave immediately. |
| to agree | infinitiv | He agreed to help me with my project. |
| to promise | infinitiv | She promised to call me later. |
| to refuse | infinitiv | He refused to apologize for his mistake. |
| to apologize | předložka + gerundium (for + -ing) | He apologized for being late. |
| to admit | gerundium (-ing form) nebo „that“ | She admitted cheating in the exam. She admitted that she had made a mistake. |
| to deny | gerundium (-ing form) nebo „that“ | He denied stealing the money. He denied that he had stolen the money. |
| to encourage | přímý předmět + infinitiv | They encouraged me to apply for the position. |
| to forbid | přímý předmět + infinitiv | The teacher forbade us to use our phones during the exam. |
Rozdíl mezi say a tell
Je zde důležitá nuance mezi těmito dvěma úvodními slovesy:
- say je obvykle následováno přímo přenesenou větou nebo „that“.
- She said (that) she was tired.
- tell je vždy následováno přímým předmětem (me, you, him, her...) před „that“.
- She told me (that) she was tired.
Otázky v nepřímé řeči
Yes/No otázky
Abychom převedli uzavřenou otázku do nepřímé řeči, používáme „if“ nebo „whether“.
- He asked, "Do you like coffee?" → He asked if I liked coffee.
V této situaci inverze podmětu a slovesa mizí (už ne Do you).
Wh-otázky
Pokud převádíme otázku začínající na who, what, when, where, why, how, atd., ponecháváme tázací zájmeno, ale obnovíme normální pořadí podmětu a slovesa.
- Why was he late? → She asked me why he was late.
(„was” a „he” mají normální slovosled v nepřímé řeči.) - She asked, "Where are you going?" → She asked where I was going.
Rozkazy v nepřímé řeči
Pokud přenášíme rozkaz, prosbu nebo radu, obvykle použijeme to + infinitiv nebo spojení jako „told someone to do something“ nebo „asked someone to do something“.
-
S “told someone to do something”:
- Open the door! → He told me to open the door.
-
S “asked someone to do something”:
- Please, sit down. → She asked me to sit down.
Závěr
Přímá i nepřímá řeč jsou dvě základní metody, jak přenášet sdělení v angličtině. Přímá řeč, snadno rozpoznatelná díky uvozovkám, přesně reprodukuje původní slova. Nepřímá řeč však vyžaduje úpravu zájmen, slovesných časů a příslovcí, abychom zachovali smysl sdělení.
Tyto struktury a nuance jsou často ověřovány v testu TOEIC®, zejména v sekcích gramatiky a porozumění textu.